Текст песни Benefice černých koní - Michael Kocáb

Jsem doma sám a přesto obklopen
Náramnou spoustou podmanivých žen,
Smějí se na mne ze všech bílých stěn,
Tak hloupě a tak mile.

Jsou noci, kdy bych umřel pro víru,
že jsou tu pro mne a mně na míru,
škoda, že sám je léta z papíru
Tu stříhám z dlouhé chvíle.

Chci dát ty dívky tváří ke stěně,
Sotva však začnu, spatřím nechtěně
Zprávu, jež mi dávno v uších zvoní.

Na rubu snímku drobnou kurzívou,
V rubrice "Různé" jen tři slova jsou,
Ohlašují Benefici černých koní.

V rádiu zpívaj zlatí slavíci.
Z okna vidím starce, kráčí ulicí
Jak proti proudu řeky hučící
A neslyší ty hity.

V dostihu světa není favorit,
Je černým koněm - ale co má být?
I černí koně mohou zvítězit
A to je důležitý.

Když ani děti už mu nepíší,
Když přijde chvíle nouze nejvyšší,
Je tu místo, které teplem voní.

Po kostkách žuly, nebo v závějích
Teď půjde za svou zbylou nadějí,
Nabízí ji - Benefice černých koní.

A holka, kterou nikdo neměl rád,
Si dala dvěstě fotek udělat,
Přečetla třikrát každý inzerát,
Co vyšel v Mladém světě.

Jak ale běží týden za týdnem,
Ptá se:"kde jsou ti Čtyři v zeleném?"
"Proč mlčí značka Odepíšu všem?"
Ta šance v jedné větě.

Každý z nich jistě dávno napsat chtěl,
Pak se však ztratil, zranil, uhořel,
Věděl přitom míň, než málo o ní.

Tak jako hejno, které odlétá
Ze spárů zimy někam do léta
I ona míří k Benefici černých koní.

A jako Golém, jemuž vzali šém,
Je tenhle mladík s divným pohledem.
Maliny světa slévají se v džem
Když nikdo neví, kdo jsi.

Tamtoho vedle, toho ale znáš,
Má bílý fousy, je to Mikuláš!
Ti, kterým rozdal dárky i svůj plášť
Už sotva vzpomenou si.

Jen další vousáč, co je bez peněz,
Včera byl někým, ale kým je dnes?
Lidská paměť není paměť sloní.

Uhání proto nocí na saních
A práská bičem, aby ještě stih
Všechny známé v Benefici černých koní.

Na tvářích stopy noci probdělé,
Z hospod se trousí strážní andělé,
Nemůžou lítat, jsou dost při těle
A chodí nešikovně.

Přesto se snaží každé pondělí,
Aby si aspoň matně vzpomněli,
Kam se jim jejich lidé poděli.
Ach, proč jen nešli rovně.

Anděli strážný, mocný přelude,
Nehledej v nebi, tam to nebude.
Mraky vodu a ne slzy roní.

Ta Tvoje voda, ta je bez chuti,
S pozemskou solí nemáš vyhnutí,
Musíš dojít k Benefici černých koní.

Já svoje okno radši zacloním,
Mám tu ty krásky, snad se vrátím k nim,
Anebo půjdu, vedle, zazvoním,
Ať poznám, kdo tam bydlí.

Ta co mi přišla právě otevřít
Není moc k světu, stejně jak ten byt,
Já jí však můžu rumem pohostit
A nabídnout jí židli.

Napohled jsme jak duo komiků,
Naštěstí tady máme muziku,
Zpívám la-la-la - jenom pro ní.

I špatné písně jsou jak dobrý klih,
Lepí nás k sobě a já cítím z nich
Skřípat dveře Benefice černých koní.