Текст песни Panna Orleánská - Raduza

Jsem poslední rytíř a ve zbroji z papíru
Jsem sama a malá a tenká
Rukojeť svírám svého rapíru
A můj cíl je ten tam

Kolem mne není jediného družiníka
Který by mi podal kyrysu
Po kolena stojím v ostružiní, kam
Sklání se nebe v tyrkysu

Možná jsem řekla, že dnes nemusíš se mnou
Jenže teď volám Tě z celého hrdla
Ať Tvoje meče přetnou pečeť sedmou
Ať to nemusí být má ruka léty ztvrdlá

Chci vidět zalesknout se pod Tvou korouhví
Meče a vojska Tvého přilbice
Ale prázdný je obzor okrouhlý
Nepřicházejí Tvé tři lvice

Jsem poslední rytíř v papírové zbroji
A čekám, že otevřou se nebesa
Jenomže tentokrát opravdu se bojím
že každý svůj úděl nese sám

Proč se bojím klesnout pod tou tíží
Vždyť rytíře vždy pasují v kleče
Až po té, co zbraně s přesilou skříží
Po líté bitvě a mečem