Текст песни Stále Šťastné Údolí - Václav Neckář

Ty jsi byla stále šťastné údolí
Tobě pořád zářil v očích smích
Já věděl že mé rány přebolí
Jak jen se dotknu dlaní tvých

Když tě viděl táta řek' mi vzápětí:
Ta se umí vážně hezky smát
Ten úsměv vypůjčený od dětí
Mě vítal v týdnu sedmkrát

Když jsem tě neviděl pak dlouhou řadu dní
Žil jsem jak trosečník nic víc
Pak přišel lístek pozdrav poštou polední
A já už nemoh dál
Větrem jsem se stal
Jenž ti letí říct:

Ty jsi moje stále šťastné údolí
Do něhož se z dálek vracím rád
Tvůj úsměv léčí mě i chlácholí
V něm vidím důvod proč se smát

Teď máš už vrásek pár a ztrácíš dětskou tvář
O kalných vodách víš už víc
Však přesto schováváš si úsměv pod polštář
A ten jak sladkou číš
Dál mi nabízíš

Teď máš už vrásek pár a táta není živ
Kdo za něj ocení tvou líc?
Vždyť ty jak léta jdou jsi stejná jako dřív
I já jsem stejně mlád
Větrem chci se stát
Jenž ti letí říct:

Vedle tebe skálu v písek rozdrolím
Zapomenu trápit se i bát
Jen zůstaň stále šťastným údolím
Kam já se z dálek vracím rád